December 2014

Polemika o Hovně aneb útěk před smrtí

29. december 2014 at 23:10 | Yaraki |  Výlevy a světonenávistný rage
Znáte tu legendární teorii, že všechny rozhovory končí u hovna?

Jakože vážně. Nepamatuji kalbu, na které by se na toto téma nestočil hovor alespoň jedinkráte za večer. Povětšinou to bývá dokonce častěji. To o nás jakožto civilizaci celkem vypovídá, není-liž pravda.
Jako vždy se skrz tento brutální, nepřekonatelně hluboký opening vlastně snažím dostat k úplně jiné myšlence. Internet je plnej sraček. Jakože vážně. Nechci být zbytečně hrubá a dobře vím, že se svými schopnosti bych měla spíš držet hubu a krok, ale tak nějak mi to nedá a musím zlehka upustit páru.


Naše internety postrádají nějaké globálně fungující médium, jež by sloužilo jako úložiště, takový řekněme reklamní bilboard pro dobře píšící lidi. Fakt. Na světě se to hemží tisícem neonacistických, neokomunistických a neonevímco stránek, každej do světa vyhlasí kdejakou nepochopitelnou píčovinu nebo lživou myšlenku, člověk aby se pomalu bál zadat jméno oskarového filmu do googlu, aby na něj nevybaflo brutální porno s nosorožcema (jako bez prdele, zkuste zadat do ulozto.cz 12 let v řetezech a budete mrdat mrkat) a kdokoli napíše naprostou píčovinu nejhrubšího zrna, ale zasadí ji do momentálně oblíbeného fandomu, má vyhráno. Nezáleží jak píše, nezáleží co píše, důležité je jen, že se vesele přifařil k něčemu fungujícímu.To mi přijde trochu škoda. Po světě se válí desetitisíce skvělých dílek a děl se světy tak propracovanými, že by jim nestačila vatikánská knihovna, ale většina internetových čtenářů to má na párku, protože tam zrovna nepobíhá třpytkující Patizón.


Prokrastinací k trvalé invaliditě

29. december 2014 at 18:57 | Yaraki |  Videookénko
Byly časy (čti ještě dnes dopoledne), kdy jsem měla v plánu zplodit nějaké velkolepično o Sebastianu Stanovi, k čemuž mě motivovala má milovaná dítě Itami včerejším cca ve tři ráno končícím rozhovorem o ALP. Krom toho, že jsem jí stihla vyzradit kotel cenných informací, nechala ji přečíst úryvek z druhé kapitoly a tak celkově se chovala nesportovně a neprofesionálně, zjistila jsem, že lidi vůbec neposlouchají, co říkám.


*seriously, guys, I hate you*

Můžete je desetkrát varovat, že píšete povídku o lidech, co jsou zlí. Nechme teď být proč je tomu tak.
Prostě jsou zlí.
A když je pak v nějaké kapitole necháte udělat něco zlého, zvráceného a podlého, čtenáři vás zaskočí reakcí "Ty vole, Yaraki, si děláš humor! Sebík byl nejlepší! A hebký! A já ho milovala...a ty ho nechala udělat tohle!"


Rhááááá! No jasně že nechala, vždyť je to, doprdele už, záporák. Co by to bylo za podlého, zvráceného a zlého člověka, kdyby choval jednorožce, zakládal nadaci Sluníčkový lidi, jedl jenom zeleninu, rozséval všude radost a smích a do západu slunce odjížděl na šicím stroji jako jeden z oněch legendárních zbrojnošů.
Sebastian Solja je zlej. Je to stará mágská píča. Amen.


Toliko k bezpředmětnosti mého života i tohoto článku.
Každopádně po všech těchto peripetiích jsem dospěla k závěru, že už mě spasí jedině zvuk post-grungeových podladěných kytár, takže jsem si pustila Seethera (mají nové album) a bafl na mě tenhle song. Ano, přesně proto miluju toho vlasatýho Éomera s kytarou...


Sooooo... žijte blaze a mějte se kytičkově, já odjíždím na šicím stroji do západu slunce. *Muhahaha*



Takže doufám, že jste vše správně pochopili a už od nikoho neuslyším, že Sebastian je hodnej kluk.


All the Lonely people - Kapitola 2: Utopená holka

26. december 2014 at 21:17 | Yaraki |  Dílovky
Takhle to dopadá, když se člověk snaží dělat věci pořádně.
Galeje, inferno, oblivion... třikrát si přehrát všechny ty šílené dějové linky. Vymyslet reálie a doladit slabiny. Vybalancovat silná místa. Zalátat díry. Zaplácnout mouchy. Doladit detaily... a pak to celé zapomenout.

Boha jeho! Jestli mě ještě někdy napadne podstoupit dobrovolně tyhle peripetie, dávám vám všem svaté právo mě v průběhu aktivity ubít mořskou okurkou. Nebo obřím dildem, to vyjde na stejno. Okurky vítězí kontumačně.

Ale což, je to tu, příběh v hlavě více méně ucelený a hlavně první kapitola na světě. Takže hlasitě zajuchejte, děti, a koukejte mě na závěr pořádně zhejtovat.



Název celého výpotku: All the Lonely people, PROLOG zde, obecné PREQUEL kecy zde
Kapitola: The Drowned girl/Utopená holka
Počet kapitol: v tuto chvíli neznámý
Délka: 8 tradičních 11-tkových stran
Žánr: fantasy/detektivka/duchařina/"školní" tématika/současný svět
Bonus: vzhledem k tomu, že imaginární čokoládička zatím nebyla vydána (a já se rozhodla dbát o svou štíhlou linii), vyhlašuji nové kolo "Soutěže o imaginární čokoládičku" - vítězem budiž ten, kdo mi pošle do commentů odkaz s obrázkem nejvíc strhujícího pairingu vůbec
.

Gotham Review (English)

26. december 2014 at 20:25 | Akai |  Seriálové, anime a komixové recenze
I know, I know, I know - who's gonna read this in English, especially if there is (hopefully) a Czech version coming, right? But as it feels somewhat more natural to me to write in English (yes, I'm definitely a weirdo) and I had troubles writing in Czech, I decided to create this one first and then translate it or maybe just have it written down so that I could base the other article on it.
So if out there is anyone who's such an English freak like me, I hope you like this one. And sorry for all the mistakes, I'm sure there's plenty, but hopefully it still makes sense... Well, it probably doesn't, but whatever.

As a friend of the beloved author of this site, I agreed to introduce, review and praise one of the many new TV series, Gotham. Based on the DC comics' Batman, the show takes us back in time to witness the beginnings of the GCPD detective James Gordon, Batman himself and many of his future foes.



1 season, 10/22 episodes, FOX, 2014 - ?

Cast: Ben McKenzie (James Gordon), Donal Logue (Harvey Bullock), Robin Lord Taylor (Oswald Cobblepot), David Mazouz (Bruce Wayne), Sean Pertwee (Alfred Pennyworth), Jada Pinkett Smith (Fish Mooney), Camren Bicondova (Selina Kyle), Cory Michael Smith (Edward Nygma), Erin Richards (Barbara Kean), John Doman (Carmine Falcone)...

Things about my neighbour...

25. december 2014 at 22:12 | Yaraki |  Stuff and Things
Sooooo... jak jen začít.

Mám sousedku. Je super, o tom žádná. A vsadím se, že kdyby byla chlap, bude vypadat totálně jako James McAvoy, nebo přinejmenším bude mluvit se stejně božským přízvukem. Mimo jiné, opominu-li C2 angličtinu, taky skvěle píše a kreslí a tak všeobecně je dostatečně hustoprdelní, aby vás, dítka má nešťastná, občas také obohatila. Tímto bych vám ji ráda nějak představila - asi to nebudu složitě protahovat, protože ji jako film-freaka a spisovatele pravděpodobně dost brzo poznáte sami. A nerada bych zabíhala do takových intimností jako že má ráda čokoládový puding, vypadá ve své podstatě stejně jako mladší já, a taky navíc úžasně krasobruslí a mistrovsky mluví anglicky. A není, co se týče oblíbených postav, tak strašlivě přelétavá jako já. Plus je to starej Highlander


Taky se mimochodem traduje, že kdyby Akai byla nějakou postavou, byl by to buď Rocket, Michael Rooker, nebo Adamovo žebro. A já sázím... na tu ruku! (sorry, adekvátní obrázek Adamova žebra jsem nenašla)
Dále se říká, že nikdy neviděla trailer k filmu "Djesus Uncrossed", ani nemá totální crush na Winter Soldiera. Obojí je lež.
Někteří tvrdí, že netíhne k yaoi a slashi - to musím neprodleně vyvrátit. Kdo jiný než Aka přesvědčil mého mladšího bratra, aby si vzal za ženu Jamese McAvoye.
Jsem schopna vám osobně potvrdit, že unese v jedné ruce dva psy, z nichž jeden je labrador.
Je šampiónkou v rytířských turnajích na kolech. S dřevcem.
Kdysi mi poblíž Nazaretu jeden takový starý fousatý pastevec řekl, že betovala Bibli. Dvakrát. Byla tam hromada incestu a Akai jde po incestu jak zběsilá.
První dva díly Pána Prstenů napoprvé neviděla, ale slyšela je ode mě sedíc na nafukovačce v pokoji svého bráchy.
Satan jí prý prodal svou duši.

Spousta lidí si myslí, že jsme sestry... a ona je to v zásadě pravda :3

Fly, little Penguin

25. december 2014 at 20:14 | Yaraki |  Malůvky
Vánoce... nuff said.
Dárků hromada - skoro tak velká, že se ve skrytu obávám, jestli náhodou nemám nějakou brutální nevyléčitelnou chorobu a rodiče si mě nechtějí, v hodině poslední, prostě ponynat. Nálada taky slušná - zvláště protože jsem nevyhnutelné učení odložila na dobu neurčitou a teď is buď kreslím, nebo koukám na Gotham. Nebo koukám na Gotham a u toho kreslím. A to samozřejmě končí kde jinde než u Tučňáka.
Ne vážně, přestože se vám mé kecy v tenhle okamžik jistě zdají krajně zoofilní, pravda je poněkud prostší. Koukám na nový seriál a pro změnu mám novou oblíbenou postavu - je jí Oswald Chesterfield Cobblepot, alias Tučňák/Penguin - ve své mladé podobě začínající záporák, budoucí mafiánský boss, co celkem slušně zavaří Batmanovi. Teď ale zatím zavařuje jen menší rybám in your face, Fish Mooney a je nadmíru hebký. Více vám o něm pravděpodobně sdělí vrchní skot tohohle blogu Aka. Až ji k tomu donutím. Muheh

Obrázek: Oswald Chesterfield Cobblepot
Délka práce: cca 3,5 hodiny (porod!), dle předlohy (začínám se opakovat, což?)
Použitý gadget: tablet, bez papírového náčrtu
Věnování: naší milované Akai (všímáte si, že nepoužívám jakékoli skotské narážky, to je asi největší dar :D)
.
.

Pusa na dobrou noc?

23. december 2014 at 2:51 | Yaraki |  Stuff and Things
Heh... takže téma týdne.

Marně dumám, jestli se vyjadřuji protože nemůžu spát, nebo protože mám reálnou chuť se nad tím zamyslet. Je to tím spánkem, biatch, přiznej si to. Ne vážně, pusa na dobrou noc ve mě paradoxně probouzí vzpomínky na minulé vztahy, protože co jiného je hezčí než jít s někým spát a vedle někoho se probouzet... nějak to upozaďuje i takové to dětské pusinkování našich milých výrobců, čili rodičů. Na druhou stranu není to něco, bez čeho by se nedalo žít. Možná leda podvědomě - člověk si sám sobě předhazuje, že pusa na dobrou noc je věc neskutečně hustoboží a neodoletelná. Je, ale stejný je i Sebastian Stan a taky bez něj usnu.

Ha, hlavně že spím, že jo

Viděno s odstupem, nejhezčí pusa na dobrou noc je a) dobrý sex nebo b) dobrý film. Spolu s nevyhnutelným stárnutím u mě z této šampionské dvojice jasně vítězí filmy - člověk se pobaví a není tak vyšťavenej a ráno se necítí tak provinile, nehledá ve spěchu podprsenku a marně se nesnaží vybavit si jména aktérů.
Být ve formě, napsala bych nějakou srdceryvnou povídku o posledním polibku na křehké rty umírajícího kapustňáka... nebo jiné veledílo tomu podobné v mém dramatickém stylu. Ovšem ve formě nejsem. Takže mi nezbývá, než tu zanechat něco, po čem se usíná ještě líp než po filmech, sexu a kapustňácích zároveň.
.


.
*Flies away*
.
.
.

ALP - Adalind Winters-Haywitz

22. december 2014 at 1:42 | Yaraki |  Malůvky
A aby toho nebylo málo - další z All the Lonely people postav. Co o ní říct, abych nevyzradila děj? Nic, absolutně nic. Jinými slovy budete se muset nechat překvapit - a vůbec, co by to bylo za záporácký příběh, kdyby se autorka chovala kladně a nechala se obměkčit? :P

Obrázek: Adalind Winters-Haywitz
Délka práce: cca 2 hodiny (ty ženský mi nějak lépe odsípaj), dle předlohy
Použitý gadget: tablet, bez papírového náčrtu
.
.

ALP: Caleb Hitch

21. december 2014 at 23:37 | Yaraki |  Malůvky
A máme tu dalšího fešáka z All the Lonely people, jde o Caleba Hitche, parťáka hlavního klaďáka a postavu s poměrně pochmurným osudem - který se jí teprve chystá. MUhahahah... mno zpět k věci, je to celkem klasika, tablet, předloha a ta divná pusa? Ano, je divná, omlouvám se :D

Obrázek: Caleb Hitch
Délka práce: cca 2 a kousek hodiny, dle částečné předlohy
Použitý gadget: tablet, bez papírového náčrtu
.
.

ALP: Steven Thomas Winters

21. december 2014 at 19:11 | Yaraki |  Malůvky
A pokračujeme v krasojízdě - další z hlavních postav All the Lonely people, tentokráte hlavní klaďák - rezervní Kristus, Hustokrál všech Nosorožců, Velkopán a dvorní spasitel jehňátek Steven Winters. Pokud by se vám čirou náhodou zdálo, že vypadá jako Captain Murica s knírem je to tím že je to Chris Evans s knírem tak se vám to zdá a měli byste míň chlastat.

Obrázek: Steven Thomas Winters, dědic Wildwoodského panství v Llandovery, Wales. Navzdory nabytým schopnostem a majetku jeden z těch, kteří zůstali "normální" a kladní
Délka práce: cca 2,5 hodiny, dle předlohy
Použitý gadget: tablet, bez papírového náčrtu
Dodatek: soráč za tu košili, je děsná - omluvou budiž mi fakt, že jsem s juniorem zdobila perníčky a prostě nebyl čas šmrdlat se s nějakým trapným oděním (navíc on stejně vypadá bez košile líp, takže to vem čert)
.
.

Legendy Starého světa

21. december 2014 at 15:34 | Yaraki |  Videookénko
Co si budeme povídat, na světě je spousta zajímavých lidí, událostí a pamětihodností všeobecně. Jedním z takových blahodárně působících jedinců je i Velká Marťa. Víte, nedávno jsme se po letech opět viděly při příležitosti jednoho dámského, decentně opileckého dýchánku a já krom toho, že jsem zjistila, co nového v Brně a že plachý Alucard vlastně vůbec není plachý musím ho konečně zklátit, jsem si též vzpomněla na jednu takovou památeční věc.


Jde o video, jež nám dalo onu neuvěřitelnou možnost strašně se na něm ujet na jednom z animefestů kdysi dávno ( tipuju tak rok 1620 plus mínus dvě stě let). Dlouhá léta jsem ho hledala, dlouhá léta jsem vzpomínala na naši partu a na onen legendární animefest. Pak se zjeví Marťa a pronese něco ve smyslu: "pamatuješ ten animefest a to video? Tak s týpkem co ho dělal teď chodím." Wow, such envy.
Jinými slovy své video, své dětství, mám zpátky a protože jsem starý klaďák, podělím se s vámi. Tady je:
.
.
A jako bonus - v případě, že byste si nepřipadali moc smutní a hlavně protože nemůžu naráz vychrlit až tak moc pozitivna, přidávám ještě tohle video, protože je jedním slovem prostě krásné.
.
.
Takže sláva Velké Martě a animefestu, žijte blaze!

ALP: Sineád O'Reilly

21. december 2014 at 2:41 | Yaraki |  Malůvky
A dalších z nových All the Lonely people postav.
Další z důležitých záporáků, jimž se tato povídka věnuje. V zájmu zachování přípustného tajemna ohledně děje samozřejmě nemohu nic prozradit, snad jen to, že v téhle "fyzické podobě" Sineád pravděpodobně moc nezastihnete, což ovšem neznamená, že není třeba ji zvěčnit.

Obrázek: Sineád O'Reilly, tvrdohlavá, na první dobrou naivní, ve skrytu vychytralá malá mrcha
Délka práce: cca 2 hodiny, dle předlohy
Použitý gadget: tablet, bez papírového náčrtu
.
.

ALP: Sebastian Solja aneb NOT the Winter Soldier

21. december 2014 at 1:47 | Yaraki |  Malůvky
Zdravím, panstvo!

Před chvílí jsem přemýšlela - o smyslu bytí, vesmíru a vůbec. A taky o povídkách, přesněji řečeno a povídkových postavách a o tom, co je na nich zajímavého. Například já, narcis nejhlubšího zrna, naprosto zbožňuji jednu ze svých nových postav a dospěla jsem k závěru, že musím i jiné lidi donutit ji milovat. Takže jsem přistoupila k razantnímu kroku - vyhrabala jsem tablet, navařila kýbl čaje s mlíkem, našla vhodnou předlohu a toho nešťastníka sesmolila v jeho čiré, hebké a nejkrásnější podobě. Na kolik se to reálně zadařilo, toť otázka. Každopádně tady je, the one, the only and the... Sebastian Solja, nedoceněný záporák All the Lonely people...

Obrázek: Sebastian Solja, jedna z originálních postav, v zásadě jde o takového decentního sviňáka
Délka práce: cca 3 hodiny, dle předlohy
Použitý gadget: tablet, bez papírového náčrtu
Bonus: kdo uhádne jaké armádě náleží ona fešně modro/šedá uniforma, obdrží ode mě jednu z legendárních imaginárních čokoládiček

.


.

All the Lonely people - Kapitola 1: All the Lonely People

20. december 2014 at 15:30 | Yaraki |  Dílovky

Tak a je to tu. Hluboký nádech, otevřít oči a skočit...

Představuji vám s hrdostí mě vlastní prolog k nejnovější z mých povídek - All the Lonely people. Před začátkem čtení doporučuji k lepšímu pochopení poslechnout si tuhle vykopávkovou klasiku The Beatles - Eleanor Rigby.

Pokud by vás zajímaly nějaké prequel-kecy, pak ZDE.
Co se týče všeobecného výčtu vlastností tohoto počinu:

Název: All the Lonely people
Kapitola: All the Lonely people
Počet kapitol: v tuto chvíli neznámý
Délka: cca 7 tradičních 11-tkových stran
Žánr: fantasy/detektivka/duchařina/"školní" tématika/současný svět
.
.
.

All the Lonely People - ÚVOD

20. december 2014 at 15:10 | Yaraki |  Dílovky


.

All the Lonely people aneb realita světovládných plánů přespříliš záporných postav jednoho originálního univerza.
.


.

Tak a je to tu zas. Nová dílovka. Jako by jich na světě nebylo dost i bez mého přispění... Ale což, staly se už i horší věci než sepsání jedné "protiproudné" povídky. Navíc tohle téma mi leželo v hlavě už moc dlouho, zabíralo moc místa a kradlo mi přespříliš pozornosti. Koneckonců už na prologu je poznat ona hektičnost a objemnost dat, které se snažím zaznamenat. Nenechte se ale zmást - posléze je to všechno ještě mnohem složitější :D

Abych to nějak shrnula, mé pohnutky, stejně jako většina významných objevů, vycházejí z jednoho opileckého prozření.
V opojném objetí vodky s džusem mě jednou napadlo, že jsem nikdy neviděla/nečetla příběh z pohledu záporáka. Znáte to - klaďas, nejlépe středoškolský atlet, jednoho krásného rána zjistí, že je nadán nějakou nadpřirozenou schopností: jeho starý mentor zemře, ale stačí mu předat část informací, které on, s pomocí krásné ženy a odvahy, uplatní při závěrečném bossfightu, který jeho záporný oponent sice geniálně naplánuje, ale v poslední chvíli naprosto nepochopitelně posere. A já si říkám - proč? Co celou dobu ten nešťastný, po moci toužící jedinec dělal, že vše nenaplánoval lépe? Koukal na ordinaci? Chodil do fitka? Balil angličany v Bukowskim?

Chci vědět, čím se tenhle druh sexy záporáků zabývá, proč dělá to co dělá (bez klasického klišé "žene mě touha po větším dobru/pomstění rodiny..."). Chci tuhle povídku prostě věnovat všem záporným postavám, co nedostaly adekvátní prostor, co se zachovaly hloupě jen aby klaďák vyhrál a co byly záporné tak nějak z podstaty - protože mít neomezenou moc je přece super, ne?
.


.

Díly

naleznete normálně v rubrice "dílovky", jsou sice mírně přeházené, ale myslím, že to by vám problém dělat nemělo, přimárně protože na sebe navazující číselně a mají na sebe vzájemně odkaz i v textu.
Začnětě, prosím, prologem.
.

Postavy

aneb ti, co se tváří zajímavě a jejich znalost vám pomůže ve snazší orientaci.
.
.
.

Ten okamžik...

20. december 2014 at 14:33 | Yaraki |  Stuff and Things
... Když začnete kvůli povídce studovat detailní pravidla lacrosu a kriketu...
.


.
Jinými slovy taky se vám občas stává, že se přistihnete při věcech, které tak úplně nedávají smysl? Jakože jste schopni zavolat kamarádům ve dvě ráno, aby vám závazně přísahali, že vás nezradí a že se s vámi na Silvestra zlískaj úplně do mrtva? Nebo že vyrazíte do Bukowskiho na "jednu sangrii" a pak se v osm ráno následujícího dne s fyzickou a hlavně morální kocovinou po anglicku ztrácíte z bytu naprosto neznámého rodilého britíka, se kterým jste prostě museli spát protože vypadal jako ostříhaný Loki?

Život je docela zvláštní věc. Zrovna včera jsme se s Amber shodly, že jsme to dotáhly neočekávaně vysoko - oproti tomu, jak vypadaly naše vyhlídky v patnácti-šestnácti letech jsou z nás teď dvě polobohyně (možná proto ten Loki) s poměrně dost zářnou budoucností. Aneb Fjúčr evejts as...

Ještě jinými slovy chci říct, že jsem tak nějak překvapená, kam se můj život ubírá a co všechno jsem po cestě potkala. A vzhledem k tomu, že nemám ani krámy a výjimečně ani morální kocovinu z nějaké netradiční píchačky, zdá se mi, že se mám vlastně skvěle - proto vůbec tvořím tenhle článek - abych někam do hlubin internetů zaznamenala fakt, že kdysi dávno, tedy teď, bylo dobře. To se mi moc nestává. To se vlastně obecně moc nestává, jak jsem nedávno zjistila. Spousta bloquísků pláče nad vším možným, počínaje chlapama a konče někde u pokročilé akvaristiky. Tak si tak vrámci Vánočního opojení říkám, že je potřeba někam napsat, že je mi hezky. Moc hezky. Mám super kamarády a jak sami vidíte i spoustu prokrastinačního času, abych plodila tyhle pitominky...

Takže howgh a žijte blaze lidi, doufám, že narazíte-li na tenhle blog, bude se vám tu vrámci možností líbit a kdyby nic, dá vám to ten skromně nádherný pocit nadřazenosti, když budete nacházet všechny ty faktické chyby v mém psaní.

Recenze a Hodnocení

19. december 2014 at 19:30 | Yaraki |  Recenze a hodnocení
.


.

Auto byste neukradli... Peněženku byste neukradli... Na csfd byste to nenapsali...
Ale tady se to schová, je to jen blog. Aneb vše co jste kdy chtěli vědět o filmech/seriálech/anime/komiksech/knihách, ale báli jste se zeptat, naleznete zde. Nebo minimálně to, co mě zaujalo buď výjimečnou epičností, nebo naopak nepředstavitelnou demencí své existence.
Takže sláva hejbacím obrázkům a snad vám toto bude k užitku.
.
(Popřípadě moje csfd ZDE)
.

Filmové recenze

.

Knižní recenze

.

Seriálové, anime a komixové recenze

.
.
.

Výlevy a světonenávistný rage

19. december 2014 at 19:18 | Yaraki |  Výlevy a světonenávistný rage
.


.

Ten druh článků, v nichž mám nutkavou potřebu vyjádřit NÁZOR.
Na lov nosorožců, na srandovní trika, na passy rájt nebo válku v Kdovíkdedžistánu. Někdy si prostě, jako každý, nemohu pomoct. A ječet na známé a kamarády? To nedělám... nebo popravdě dělám, ale dělat to ještě víc, nemám za chvíli na koho ječet. Takže ječím sem.
.

Pindy sem, Pindy tam

.
.
.

Stuff and Things

19. december 2014 at 17:51 | Yaraki |  Stuff and Things
.


.

Klasické skladiště všech výplodů a výlevů, které nejsou ani názorem, ani recenzí, ani ničím, co by člověk dobrovolně označil za "vlastní tvorbu". Na druhou stranu, přiložíte-li mi brokádu k hlavě, asi to tu nějak přeskupím, to ano. Ale do té doby budiž toto místo zcela zbytečným, zanedbání hodným odpadištěm.
Archeologii zdar!
.

Stuff and Things

.
.
.

Moje pochybná i nepochybná tvorba

19. december 2014 at 17:04 | Yaraki |  Tvorba v koncentrované kostce

.

Tento odkaz budiž rozcestníkem ke všem možným i nemožným dílkům, jež jsem kdy svořila.
Přibližně od té doby, co došlo k tomu humornému incidentu s hadem a jabkem, jsem sepsala několik málo delších povídek a sem tam nějakou jednorázovku či básničku. Jsem tedy více méně starým, protřelým mazákem v oboru bloquísků a šíření bludů do světa.
Budtě ovšem i přes to, prosím, shovívaví.
Tak jako pro vás rageování na slovosled a styl je pro mě psaní formou oddechu a zábavy.
A jsem citlivá, takže mě není radno moc srát rozrušovat.


Dílovky

pokusy o souvislejší světbourající storky

kupříkladu originálka All the Lonely people, čili ALP

Fantasy/Detektivka/Magično/Současný svět

Příběh o tom, že každý dobrý skutek
bude po zásluze potrestán,
stejně jako všechny záslužné zločiny
neskončí zapomenuty
.

Příběh v dopisech inspirován Supernatural Hello Arthur
by Akai

Malé, chlupaté, zubaté
Aneb i tak se dá vyrovnat se ztrátou
.

Jednorázovky

co mi občas přišlo na mysl a nešlo se toho jinak zbavit
.

Básničky

mno... to se asi nestane
.

Kreslírna a komixárium

další z nikdy nerealizovaných vášní
.

Leathercraft aneb Rukodělné píčovinky

jakožto každý hrdý fantazák a i já vrtám do kůže (občas i do té hovězí)
.
.
.